1st
Jiří Paroubku,
V roce 1989 jsem si Tě ve výběrovém řízení prosadil za ekonomického náměstka - všeobecná a mzdová účtárna spolu s inventurním oddělením potřebovaly podle mého tehdejšího názoru ‘mužskou ruku’. Tvou kvalifikací bylo, že jsi byl chlap, měl vysokoškolské ekonomické vzdělání a dělal jsi u Restaurací a jídelen pro Prahu 1 ekonomického náměstka. Určitě mi dost imponovalo, že jsi nebyl v KSČ, ale v Československé straně socialistické a podle mých informací jsi byl považován u restauratérů za ‘rebela’ - takového chlapa jsem do týmu usilujícího o ‘státní podnik’ potřeboval. Za pár měsíců se ukázalo, že nejsi rebel, ale remcal, u ČSS už jsi sice nebyl, ale osvojil sis bolševické manýry. Tvou VŠE jsem nezpochybnil, ale přes Tvou ekonomickou praxi u RaJ Tě ženské z účtáren v odbornosti strčily do kapsy. Zůstalo Ti, jako jediná přednost, Tvé mužství. To ale bylo na funkci náměstka i za komunistů málo…

To Jiří Paroubek je z jiného RaJe. Starý praktik školený klanem Kočků volí na straníky jiný postup - kdo nehlasuje proti radaru, nemá místo na kandidátce, říká už předem. Podle všeho marně. “Neumím si představit, že by někdo hlasoval pro radar,” říká Paroubek. Problém je v tom, že si to umí představit až moc. Jak by to neuměl politik, který se ještě loni sám k radaru hlásil? Politik, který z ČSSD vyprovodil už tři poslance? Proto teď iniciuje vnitrostranické referendum, to má dát mandát, závaznost…